Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sloni

13. 4. 2011
Slon africký, savec, řád chobotnatci, čeleď slonovití, rod a druh Loxodonta africana
 
Slon africký je sice největší a nejsilnější, ale také nejdobromyslnější suchozemský savec. Žije v rodinných skupinách. I když je slon africký zvířetem savan, je dost přizpůsobivý, aby mohl žít v nejrůznější oblastech jižně od Sahary. Zůstává však vždy jen tam, kde je v blízkosti zdroj pitné vody a "koupaliště".

 

Způsob života...Sloni jsou zvířata, která mají velmi vyvinuté sociální chování a silné rodinné svazky. Jejich vzájemné vztahy jsou tak silné, že své mrtvé "pohřbívají" pod hromadou větví a listí. Také pro ně truchlí a několik hodin zůstávají na stráži u mrtvého. Samice a mláďata žijí v rodinných tlupách pod vedením dospělé samice, která je spřízněna se všemi členy tlupy. Mladí samci jsou z rodiny vyloučeni, jakmile dospějí a sdružují se pak do samostatných skupin "mládenců". Dospělí samci žijí sami, k rodinné skupině se připojují, jen když jsou samice v říji. Při chůzi jde slon přibližně stejně rychle jako člověk, když se ale poleká nebo když útočí, dovede běžet až třicetikilometrovou rychlostí. Toto mohutné zvíře i přes velkou váhu našlapuje měkce a pohybuje se téměř bez hluku. Našlapuje jen na špičky prstů, pod kterými má klínovitý polštář z rosolovitého vaziva, které při každém kroku slouží jako tlumič. Přestože skupiny překonávají značné vzdálenosti, nikdy se nevzdalují daleko od vody. Sloni nejenže rádi pijí vodu, ale milují i koupání, a to nejraději každý večer. Takto vzniklé bláto jim slouží jako ochrana před štípajícím hmyzem.

 

Dorozumívání...Sloni vydávají hluboký brumlavý hlas, když v buši hledají potravu a navzájem se nevidí. Dříve se toto brumlání vysvětlovalo jako "kručení žaludku", dnes ale už víme, že jde o kloktání vycházející z nosu a chobotu. Je-li slon spokojený, tiše a tlumeně mručí, když má strach, vydává hluboké prsní zvuky, a když se vyleká, krátce a ostře zatroubí. Při bojových hrách se mladí samci postaví proti sobě ve vzdálenosti pěti až deseti metrů, zvednou hlavy, zamávají chobotem a rozeběhnou se proti sobě až na vzdálenost, dokud na sebe nedosáhnou konci chobotů. Pokud se ani jednomu z nich nepodaří durhého zatlačit dozadu, přestanou se přetlačovat a vrátí se zpět. Postavení silnějšího bývá ve skupině u podřízených zvířat tolerováno, stačí jim pouze zahrozit zatočením chobotu nebo zvířením prachu. V takové chvíli je také slyšet typické sloní troubení.
Potrava a potravní zvyky...Sloni jsou výlučně býložravci. Množství potravy, které denně zkonzumují, dovedou využít pouze na 35 až 40 procent, proto musí denně žrát 15 až 18 hodin, a tudíž nemohou spát déle než 4 hodiny. Velký příjem potravy a její malé využití přímo souvisí s množstvím exkrementů. Slon vyprodukuje 120 až 180 kg trusu a 40 až 60 litrů moče za den. Při svém "hodování" poničí nejrůznější trávy, listí, drobné větve a plody. Vytrhává je chobotem a podává si je do jícnu. Zuby, kterých mají sloni málo postačují pouze k rozžvýkání potravy. Pokud ztratí všechny zuby, nemůže dále žrát a umírá hlady. To se stává v 70 letech jeho života. Dobou vyhrazenou pro jídl a pití jsou noci, především pak ranní hodiny a večery.

 

Rozmnožování...Poprvé se sloni páří ve stáří asi 14 až 15 let. K námluvám patří gesta náklonnosti mezi samcem a samicí, při nichž si navzájem proplétají choboty. Obykle rodí jediné mládě, po 18 až 22 měsících je to samička a po 21 až 23 měsících sameček. Slůně bývá 85 centimetrů vysoké a váží asi 110 kilogramů. Při porodu rodičku obklupují jiné samice, aby ji chránily. Po skončení vrhu stojí matka nad mládětem a postrkuje ho chobotem. Mládě saje mateřské mléko po dobu dvou doků, mnohdy i déle. I po narození dalšího sourozence slůně zůstává s rodinou. Samice obykle rodí každý čtvrtý rok a často kolem sebe mívá naráz dvě nebo tři mláďata ve věku od novorozeněte až po dvanáctileté mládě. Pokud je mládě napadeno, brání je matka velmi energicky.

 

Důležité znaky:
 
Velikost těla: Výška těla v kohoutku: samci až 3 m, samice menší, hmotnost: samci až 6tun, samice až 4 tuny.
Délka života: asi 70 let
Výskyt: Na celém území Afriky jižně od Sahary
Ochrana druhu: Slon africký je řazen mezi druhy ohrožené vyhubením. Jeho lov je zakázán, ale pytláci ho pro slonovinu loví stále. Jen v Keni klesl jeho stav ze 150 000 na 30 000 kusů. Ochránci přírody jsou proti pytlákům často bezmocní.
Víte, že...Sloni sežerou za den přibližně 225 kilogramů rostlin a vypijí až 136 litrů vody najednou. Slon může běžet rychleji než člověk, vydrží po mnoho hodiny klusat rychlostí osm až devět kilometrů za hodinu, aniž by musel odpočívat. Putující skupina slonů překoná za den bez námahy 80 kilometrů. Když je v době sucha voda vzácná, hledají ji sloni v písčitých, vyschlých korytech řek. Používají přitom své nohy, choboty i kly, a hledají tak vodu nejen pro sebe, ale i pro ostatní zvířata. Jen málo jiných zvířat má tuto schopnost, napři. jezevec kapský. Zatím nejdelší kel, který byl u slona zjištěn, měřil 3,1 m a vážil skoro 105 kilogramů. Dlouho se soudilo, že se nedá ochočit, třebaže ochočené slony měli už Kartagiňané.

 

Zdroj: Encyklopedie zvířat
sl
slo
slo
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Poslední fotografie


Kontakt

Kontakt

zuzka.hahnova@gmail.com

anybik@seznam.cz


Archiv

Kalendář
<< červenec / 2018 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 24922
Měsíc: 466
Den: 11