Greentree

 Čau, tentokrát tu pro vás máme článek o Labradorech:

Povaha plemene

 Labradorský retrívr má velmi milou a přátelskou povahu, je bystrý a oddaný svému pánovi. Velice dobře se cvičí, rád pracuje a plní povely s velkou radostí. Jeho další předností je výborný čich a skvělé plavecké schopnosti. Je to vyloženě vodní pes, milovník všech kaluží,rybníků a potůčků. Má blány mezi prsty. Je to také vynikající aportér. Tato rasa byla původně vyšlechtěna k přinášení zastřelených kachen či zajíců při lovu. V současnosti se využívá spíše jako pes společenský, canisterapeutický či slepecký. Je to právě díky snadnosti jeho výcviku.

 Popis

Fenka je vysoká 54 až 56 cm, pes měří 56 až 57 cm. Průměrně váží asi 25 až 34 kg. Hmotnost není dána standardem, avšak mnoho těchto psů sužuje problém s nadváhou. Mají totiž obrovský apetit , jsou vděční strávníci, ale rychle se kulatí a leniví. Obezita u psa je závažný problém. Labradorský retrívr je silný, mohutný pes chovaný ve třech barevných variantách - žlutý, černý a čokoládový. Čokoládová barva je u nás ještě stále poměrně vzácná. Všechny varianty mají hnědé oči. Uši jsou svislé. Srst labradora je krátká, lesklá, jemně zvlněná, hustá a poměrně tvrdá. Velice hustá podsada dobře chrání psa před nepříznivým počasím.

Historie

Předkem labradorských retrívrů je pravděpodobně novofoudlandský pes. Název retrívr však vznikl mnohem dříve, než existovalo plemeno retrívr. Byli to všichni lovečtí psi, kteří aportovali ulovenou zvěř. Na New Foundlandu žily dva typy psů, velcí a silní novofoundlandští psi s dlouhou srstí a malí novofoundlandští psi, nazývaní též labradorští psi. Tito menší psi měli krátkou srst a byli používáni rybáři k donášení ryb a postřelených mořských ptáků z vody. Jejich vynikající schopnost aportování zaujala anglické lovce. Proto začali oba typy těchto psů přicházet do Anglie od roku 1800. V roce 1885 dovoz psů téměř ustal, neboť na New Foundlandu byl vydán zákon, který prakticky zakazoval chov psů. V roce 1895 byl v Anglii vydán zákon o karanténě, a od té doby již nebyl možný žádný dovoz chovných psů z New Foundlandu do Anglie. Výsledkem bylo, že angličtí chovatelé byli nuceni začít se šlechtěním plemen a začaly se tvořit různé variety retrívrů. Název labradorský retrívr je používán od roku 1839. Ve druhé polovině 19. století lze hovořit o čistokrevném chovu, chovatelé si vedli přesné záznamy o svých chovech a zachovávali přísně čisté chovné linie. Ačkoliv se ve vrzích objevovala i žlutá a hnědá štěňata, byli stále upřednostňováni černí psi. To se změnilo až po první světové válce, kdy byli vystavováni i žlutí psi, a později i psi hnědí.

 PS. Pište komenty koho by jste chtěli příště za zvíře!!!

Zuzka